Smlouva o nájmu prostor sloužících k podnikání je samostatně upraveným smluvním typem, jehož podstata spočívá v povinnosti pronajímatele přenechat nájemci za úplatu k užívání prostor, jehož účelem je provozování podnikatelské činnosti. Smluvní strany se v případě smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání označují jako pronajímatel a nájemce.
Na rozdíl od smlouvy o nájmu bytu je právní úprava smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání dispozitivní a umožňuje smluvním stranám v rámci smluvní volnosti odchýlení se od zákonné právní úpravy. Tato smluvní volnost samozřejmě není neomezená, kdy smluvní strany jsou povinny dodržovat především dobré mravy a veřejný pořádek dle § 588 NOZ.
Forma a náležitosti smlouvy
Současná právní úprava obsažená v NOZ nestanovuje, na rozdíl od právní úpravy předchozí, povinnou písemnou formu. NOZ současně s ohledem na smluvní volnost stran stanovuje poměrně širokou možnost smluvní dispozice ohledně práv a povinností vyplývajících ze smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání.
Smlouva o nájmu prostor sloužících k podnikání má následující náležitosti:
-
určení osoby pronajímatele a nájemce,
-
určení předmětu nájmu,
-
určení účelu nájmu,
-
určení výše a splatnosti nájemného,
-
určení doby, na kterou se nájem sjednává.