Ve zkušební době může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec zrušit pracovní poměr písemně z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu (§ 66 ZP). Doporučujeme neuvádět žádný důvod (předejití případného sporu např. ve vztahu k nerovnému zacházení nebo diskriminaci zaměstnance, pro který by mohlo být zrušení ve zkušební době prohlášeno v řízení o neplatnost rozvázání pracovního poměru soudem za neplatné).
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době musí být provedeno písemně; pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější. Zákoník práce tedy již nestanoví povinnost doručit písemné oznámení o zrušení druhé straně alespoň tři dny přede dnem skončení pracovního poměru.
Zkušební doba není povinnost. Smluvní strany si mohou zkušební dobu sjednat, pokud na tom mají zájem. Zkušební doba musí být vždy sjednána, nikdy nemůže být stanovena jednostranně zaměstnavatelem. Zákoník práce limituje maximální délku zkušební doby na:
-
3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru,
-
resp. 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru vedoucího zaměstnance.
Současně platí pravidlo, podle kterého nemůže být zkušební doba sjednána v delším rozsahu, než je polovina sjednané délky trvání pracovního poměru.